Pokud prodáváte přes e-shop své fyzické výrobky, zpravidla spolu s nimi dodáváte na trh také obalové materiály, ve kterých se zásilka přepravuje. V takovém případě se na vás s největší pravděpodobností vztahuje nařízení EPR (Extended Producer Responsibility, v překladu „rozšířená odpovědnost výrobce“). Tato povinnost se týká rovněž produktů nebo jejich částí, které již nejsou použitelné a stávají se odpadem.

Extended Producer Responsibility má každý stát samostatně a individuálně řešenou – neexistuje jeden evropský systém a jeden poskytovatel. Majitele mezinárodních firem či podnikatele s pobočkami ve více státech tedy budou jistě zajímat specifika daných zemí. V článku se samozřejmě podíváme na to, co EPR je, jak funguje, kdo ho v České a Maďarské republice zprostředkovává a jak v pro nás neznámém zahraničním prostředí zvládnou obsluhu systému.

Co je EPR (Extended Producer Responsibility)?

Koncept EPR byl poprvé formulován ve Švédsku v roce 1990. Za jeho autora je považovaný Thomas Lindqhvist. Cílem EPR je převést na výrobce náklady spojené s odpadními částmi produktu nebo s celými produkty, které již ukončily svou životnost či použitelnost. Směrnice o odpadech (2008/98/ES) definuje systém EPR jako: „Systémem rozšířené odpovědnosti výrobce je soubor opatření přijatých členskými státy, jejichž cílem je zajistit, aby výrobci nesli finanční odpovědnost nebo finanční a organizační odpovědnost za výrobek v rámci jeho životního cyklu i poté, co se stal odpadem.“

Dle českého ministerstva životního prostředí je tento princip „založen na myšlence, aby znečišťovatel, resp. výrobce byl organizačně a finančně odpovědný za negativní externality svého jednání vůči životnímu prostředí a aby se snížilo zatížení společnosti, která by tyto náklady jinak hradila sama. Zároveň tyto náklady představují tlak na znečišťovatele, resp. výrobce, který by měl být motivován k minimalizaci dopadu svého jednání na životní prostředí.“

Pod Extended Producer Responsibility spadá především:

• Obalový materiál (např. kartonové krabice, výplně, folie, lepicí pásky)
• Vybrané jednorázové plastové výrobky (např. cigaretové produkty s filtrem, balonky, vlhčené ubrousky)
• Elektrická a elektronická zařízení
• Baterie a akumulátory
• Vozidla a pneumatiky

Od roku 2030 se počítá s rozšířením o další položky, kterými mohou být například: textil a obuv, sportovní a volnočasové potřeby, hračky, nábytek, ploché sklo a potřeby pro dům a zahradu.

O povinnosti EPR registrace rozhoduje zejména to, jaké zboží (a jeho součásti včetně obalů) prodáváte, a v případě zahraničního prodeje i to, zda jej dodáváte do země, která EPR aplikuje. Všechny podnikající osoby a obchodní společnosti spadající pod rozšířenou odpovědnost výrobce mají stejné podmínky bez ohledu na velikost firmy nebo objem odpadu.

Zatímco například výrobci vozidel vzhledem velikosti svých firem a korporací mívají o směrnicích bezchybný přehled i vyřešenou otázku aplikace těchto povinností, pro mnoho drobných producentů zejména obalových materiálů se zbožím může být Extended Producer Responsibility novinkou. Pro bližší informace o prostředí českého a maďarského EPR se tedy zaměříme primárně na ně. EPR obalových materiálů se vztahuje především na majitele e-shopů, ale i na prodejce přes velká mezinárodní tržiště jako je Allegro nebo Amazon.

EPR v Česku

V České republice je hlavní autorizovanou společností pro plnění povinností EPR obalových materiálů EKO-KOM. Zajišťuje odběr a zpětné využití odpadů z obalů. Každý, pro koho platí povinnost EPR, se zde zaregistruje, vede evidenci množství obalů uvedených na trh a pravidelně podává výkazy Ministerstvu životního prostředí. Také má povinnost uschovávat podklady evidence nejméně po dobu 5 let.

Pro další kategorie EPR jako například baterie či elektronika existují v ČR další kolektivní systémy jako ASEKOL, ELEKTROWIN, REMA, EKOLAMP, ECOBAT. Velká část odvětví nemá na rozdíl od obalových materiálů jediný systém.

EPR v Maďarsku

V Maďarsku je hlavní společností pro plnění povinností EPR obalových materiálů MOHU MOL Hulladékgazdálkodási Zrt. Jedná se o firmu patřící do skupiny MOL. MOHU funguje od 1. července 2023 a nahradil původní systém, ve kterém se na správě odpadu podílelo větší množství subjektů.

MOHU (stejně jako český EKO-KOM) není státním orgánem. Státní dohled nad odpadovým hospodářstvím nadále vykonávají příslušné maďarské úřady, zatímco MOHU zajišťuje praktickou realizaci a provozuje odpadové hospodářství. Má státní koncesi na tuto činnost na dobu minimálně 35 let. Bude tu tedy s námi dlouhou dobu a s výraznější změnou systému se v dohledné době nepočítá.

Stejně jako česká EKO-KOM, také maďarská MOHU provozuje místní primární a centralizovaný systém pro plnění EPR. Na rozdíl od českého EKO-KOM má ale maďarská MOHU mnohem širší působnost a nezaobírá se pouze obalovými materiály. Zajišťuje servis pro rozšířenou odpovědnost výrobce v různých výše zmíněných odvětvích odpadu spadajícího pod EPR. To je praktické zejména pro větší společnosti s širokou působností, které by jinak musely řešit pro každý typ externalit samostatný systém plnění EPR.

Společnost MOHU zodpovídá kromě správy systému rozšířené odpovědnosti výrobců také například za koordinaci, sběr a zpracování komunálního odpadu, třídění a následné opětovné zpracování odpadu, či za provoz systému zálohování nápojových obalů REpont.

Registraci do systému MOHU lze provádět osobně i v zastoupení na základě zplnomocnění. Díky našemu místnímu týmu specialistů za vás dokážeme převzít celý proces a zaregistrovat vaši společnost do MOHU pro plnění EPR i dalších lokálních ekologických nařízení.

Pro používání systému MOHU je vyžadováno KÜJ číslo (Környezetvédelmi Ügyfél Jel). To přidělují maďarské environmentální orgány subjektům podléhajícím EPR a dalším místním povinnostem v oblasti ochrany životního prostředí a nakládání s odpady. Jedná se tedy o státem vydávané číslo (jako například IČ firmy), nikoliv o číslo vydané MOHU. KÜJ číslo je nezbytné pro jednoznačnou identifikaci společnosti v rámci státního aparátu i přímo v systému MOHU při registraci, podávání hlášení a plnění povinností vyplývajících ze systému rozšířené odpovědnosti výrobců (EPR).

* Nezaměňujte KÜJ číslo s číslem KTJ. KÜJ identifikuje samotnou společnost jako environmentální subjekt, zatímco KTJ označuje konkrétní provozovnu nebo jinou lokalitu, na kterou se vztahují environmentální povinnosti.

Podávání pravidelných hlášení o množství obalů uvedených na maďarský trh přes systém MOHU není nijak složité a bez potíží jej zvládnete obsluhovat. Samozřejmě vás v tom nenecháme a naučíme vás se systémem zacházet.